Když se při procházce lesem objeví na kmeni nebo pařezu zvláštní bílá houba s podvinutým okrajem, většina z nás jde klidně dál. Jenže právě tahle nenápadná hlíva dubová může v kuchyni překvapit natolik, že se z ní stane houbařský poklad sezóny. Proč si jí všímat a jak ji poznat? Odpovědi najdete dál – budete překvapeni nejen její chutí, ale i tím, kde ji hledat!
Jak poznat hlívu dubovou
Typickou vlastností této jedlé houby je postranní třeň, který vyrůstá z boku klobouku a můžete si ho snadno všimnout na pařezech nebo spadlých větvích. Dužina je v mládí bílá, ale po poranění rychle žloutne, což se u českých hub často nevidí. Poznáte ji také podle jemně kořenné vůně a zvláštní oříškové chuti. Klobouk dorůstá až do šířky 150 mm a mladé plodnice bývají celkem masité.
Typické znaky hlívy dubové
- Klobouk: Šedavý nebo bílý, dorůstá až 150 mm, zpočátku klenutý, později plochý.
- Lupeny: Bílé až krémové, sbíhavé, v dospělosti žloutnou.
- Třeň: 20–60 mm dlouhý, zprvu s blanitým prstenem.
- Dužnina: Tuhá, po poranění žloutne, vůně kořenná.
Kde a kdy hledat hlívu dubovou
Překvapivě, i když neseme v názvu „dubová“, na dubech ji najdeme spíš zřídka. Často roste na kmenech a pařezech smrkù, jedlí, buků, topolù a dokonce i jabloní. Sbírat ji můžeme od července až do listopadu, záleží hlavně na počasí – při vlhkých létech ji můžete potkat už na začátku prázdnin.
Kde najít hlívu dubovou v lese
- Smrkové a jedlové lesy
- Bukové remízky
- Staré topoly a ovocné stromy na okraji lesa
Přehled vlastností hlívy dubové
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Období růstu | červenec–listopad |
| Místa výskytu | kmeny a pařezy listnáčů, jehličnanů |
| Chuť | jemně oříšková, kořenná vůně |
| Využití | v mládí výborná do kuchyně |
Hlíva dubová dokáže překvapit nejen svým vzhledem, ale především jemně kořeněnou chutí, kterou mnozí přirovnávají k mandlím.
Využití v kuchyni
Mladé plodnice lze upravit na smaženici, podusit s cibulkou, nebo přidat do polévky či zeleninového rizota. Starší houby jsou tužší, hodí se je nakrájet nadrobno nebo sušit na pozdější použití (například do vývaru). Speciální chuť dává polévkám i omáčkám zcela nový rozměr – rozhodně stojí za vyzkoušení!
Tipy, jak hlívu dubovou bezpečně sbírat
- Hlívu sbírejte jen v mládí – později je příliš tuhá.
- Pozor na záměnu s dřevomorkou – ta je nejedlá.
- Vyhýbejte se plodnicím z nemocných stromů, kde může být houba napadená plísní.
Když se ohlédnu za svými houbařskými zážitky, vždycky mě potěší, když narazím právě na hlívu dubovou. Ta kombinace vůně, pevnosti dužiny a jemné chuti je u nás v lesích opravdu těžko zaměnitelná a pokaždé mě naláká aspoň jeden klobouček přidat do košíku.
Hlavní kouzlo hlívy dubové je v její univerzálnosti a dostupnosti – stačí otevřít oči a všímat si stromů v lese. Když ji přidáte do svých oblíbených receptů z hub, určitě vás svou chutí překvapí a obohatí každé kuchařské dobrodružství. Kdo už měl tu čest ji ochutnat, jistě potvrdí, že patří mezi nejhodnotnější jedlé houby v našich lesích.
- Jak rozeznám hlívu dubovou od jiných dřevních hub?
Postranní třeň, žloutnoucí dužina po poranění a kořenná vůně jsou základní poznávací znaky. Na rozdíl od dřevomorky je mladá plodnice hlívy jedlá. - Kdy je nejlepší hlívu dubovou sbírat?
V mládí, kdy je dužina ještě měkká. Nejvhodnější období je červenec až září, ale najít ji lze až do listopadu. - Na kterých stromech ji můžu nejčastěji najít?
Na kmenech i pařezech smrků, jedlí, buků, topolů a vzácně dubů nebo jabloní. - Jak hlíva dubová chutná?
Má jemně oříškovou chuť a kořennou vůni, která vynikne zejména při jednoduché tepelné úpravě s máslem nebo olejem.
Komentáře