Historické mrazy v srpnu: Konec houbové sezóny?

Letní noci bývají obvykle teplé a příjemné, tentokrát jsme však zažili opravdu výjimečně chladné ráno. Právě noční teploty ovlivňují nejen náš komfort, ale i stav přírody kolem nás – zejména v lese, kde právě doznívá houbařská sezóna. Co se stane s houbami po takovém mrazivém zážitku? Jak moc je skutečně ohrozí historická minima?

Padaly rekordy po celé republice

Záznamy z meteorologických stanic ukazují, že noc z 23. na 24. srpna byla opravdu výjimečná. Historická minima teploty byla naměřena na 51 % míst s dlouhodobou historií. Ještě výraznější je, že na 8 % stanic padl absolutní srpnový rekord. Nejníže teplota klesla v Bržezníku na Šumavě – tam se teploměr zastavil až na -4 °C. Většina regionů zažila teploty mezi +6 a +2 °C, což je na letní období velmi nezvyklé.

Zajímavý přehled naměřených teplot

Houby a mrazivé noci – co nás čeká?

Každý houbař zná známé pravidlo: růst hub velmi závisí na teplotě a vlhkosti. Takto náhlé ochlazení může houbám zásadně uškodit. Mrazíky totiž způsobují, že mladé plodnice zastaví svůj růst, některé mohou zmrznout a rozpadnout se, jiné pak výrazně zpomalí další vývoj. V nižších polohách se sice čeká tepleji (+8 až +3 °C), v horských oblastech však hrozí další narušení přirozeného cyklu růstu hub.

Nečekaná změna počasí tento týden: dary lesa začnou růst s novou silou? Doporučeno pro vás

Podhoubí v akci: Jak neviditelná armáda formuje život v lese Doporučeno pro vás

Které druhy jsou nejvíc v ohrožení?

Mezi nejzranitelnější patří oblíbené hřiby, lišky nebo holubinky. První příznaky poškození mrazem bývají měkké, rozbředlé klobouky a vodnaté třeně. Vysoké teplotní rozdíly během velmi krátké doby tedy znamenají větší opatrnost i opatrnější plánování výprav do lesa.

V noci z 23. na 24. srpna byla zaznamenána historická teplotní minima na více než polovině stanic – to je událost, která se často nestává ani v zimě.

Chlad ovlivňuje i další aspekty lesa

Vedle hub může silný pokles teplot ovlivnit i lesní plody a drobnou zvěř. Po ránu je na trávě často jinovatka, což znamená horší podmínky pro malé živočichy a třeba i pro včely. Mnohé rostliny však zvládnou krátkodobý mráz bez větší újmy – u hub je to ale dost individuální případ od případu.

Co říká předpověď na další dny?

Přestože jedna velmi studená noc může znamenat slabší růst, není všem dnům konec. Předpověď očekává, že další noc z 24. na 25. srpna bude opět chladná – v většině regionů mezi +8 až +3 °C a v horách hrozí další mrazíky. Pokud by chladné počasí trvalo déle, houby můžeme v lese potkávat spíš v menších počtech nebo v pozdějších vlnách.

Za sebe musím říct, že tak prudký výkyv teplot na konci srpna jsem dlouho nezažil. V podobných obdobích se ukazuje, jak jsou houby citlivé na změny – kdo si letos naplánoval tradiční srpnové houbaření, musí být ještě trpělivý. Těžko se odhaduje, jestli se po návratu teplých dnů objeví nová „vlna“, ale jedno je jisté: krajina dostala pořádnou dávku ochlazení, která ovlivní nejen houby, ale celý ekosystém lesa.

Jak se změny projevily v našich lesích?

• Růst hub se zpomalil nebo úplně zastavil.
• Poškozené mladé plodnice, které mohou být vodnaté.
• Vyšší výskyt plísní kvůli vlhkosti kombinované s mrazem.
• Menší šance na typickou letní úrodu, hlavně v horách a na okrajích lesa.

Takové ochlazení zanechá následky na houbách a testuje trpělivost každého, kdo se letos vydá do lesa s košíkem. Přesto lze v teplejších dnech očekávat, že se růst obnoví – příroda nás vždy umí překvapit. Sledujme tedy další vývoj a vyprávějme si své zážitky v komentářích pod článkem. Historická minima a noční mrazy letos ukazují, jak proměnlivá může být houbařská sezóna.

Nejčastější otázky a odpovědi o vlivu mrazivých nocí na houby

• Mohou noční mrazy úplně zničit úrodu hub?
  Silné mrazy škodí hlavně mladým plodnicím, často zpomalí růst nebo způsobí jejich rozpadání, ale starší houby mohou mráz přečkat.
• Obnoví se růst hub po oteplení?
  Pokud přijde období teplejšího počasí a dostatečné vlhkosti, většina druhů obnoví růst v několika dnech až týdnech.
• Jak poznám, že houba byla poškozena mrazem?
  Typické jsou tmavé či vodnaté skvrny na klobouku nebo třeni a měkká, rozmáčená struktura.
• Které druhy jsou nejodolnější proti chladu?
  Některé druhy, například čirůvky nebo penízovky, zvládají mrazíky lépe než hřiby.