Když si představíme prázdninové ráno, sběračský košík a šepot lesa, málokdo by tušil, že právě tato pohoda se může během několika let zásadně proměnit. Klimatická změna už dnes ovlivňuje, kde a jak často s rodinou najdeme hřib nebo lišku – a to nejsou jen povrchní změny. Proč by nám nemělo být jedno, co se děje s houbařskou sezónou, a jak dlouho nám tento zážitek vydrží do budoucna? Odhalte v našem článku, jaké výzvy nyní řešíme a proč čísla z roku 2025 budí respekt.
Teplotní rekordy a jejich vliv na houbaření
Za poslední období stoupla průměrná teplota u nás o 1,5 °C oproti předindustriální éře. Rok 2025 už přinesl hned několik nových výzev: delší sucha, období extrémních dešťů a výkyvy v nástupu houbařské sezóny. V nížinách se objevuje více sucha, zatímco horské oblasti pravidelněji kropí srážky, což ale nestačí udržet rovnováhu v našich lesích. Šumava i Beskydy pocítily kumulativně rychlejší oteplování a tím pádem větší výpar vody.
Rychlý přehled: Proměny houbařské sezóny v číslech
| Rok | Průměrná úroda hub na domácnost (kg) |
|---|---|
| 2023 | 6,00 |
| 2025 | 6,91 |
| 1994–2024 (průměr) | 5,7 |
V roce 2025 sice průměrná domácnost nasbírala 6,91 kg hub, což je více než před dvěma lety. Je v tom ale háček: lidí, kteří do lesa vyrazí, ubylo, houby v nižších polohách mizí a o celkových úrodách rozhoduje především horský terén. Zásadní je i fakt, že se hodnoty nasbíraných hub vyšplhaly až na 7,2 miliardy korun, což je o 2,6 miliardy víc oproti dlouhodobému průměru! Tato čísla ilustrují, jak významné místo mají houby stále v našem životě.
Zkrácení houbařské sezóny a změny druhové skladby
Zmíněné změny v počasí zapříčinily, že se houbařská sezóna v roce 2025 zkrátila o 10–15 % oproti začátku tisíciletí. Suchá léta ubírají šance zejména v Polabí a jižní Moravě, v horských oblastech sice houby díky dešťům ještě drží, ale celková úroda klesá. Pozorovat lze i výrazný pokles tradičních druhů: na Šumavě je populace hřibů o pětinu nižší než před 15 lety!
Nové druhy i nebezpečí – co vše se v lesích objevuje
Teplejší klima nahrává novým, pro místní prostředí netypickým houbám. V lesích se můžeme častěji setkat s druhy typickými pro jih Evropy. Vyšší teploty ale také znamenají rozšíření nebezpečných, patogenních hub, jež představují nové riziko pro přírodu i zdraví člověka. Extrémní počasí navíc ničí podhoubí a narušuje přírodní symbiózy.
Proč je houbaření víc než zábava
Houbaření není jen volnočasová aktivita, ale propojuje generace, vytváří společné vzpomínky i tradiční recepty – ať už je to houbová smaženice, kuba nebo rodinný výlet do brdských lesů. V roce 2025 se houbařské vášni věnuje 68 % domácností – byť to je vlastně o něco méně než v předchozích letech.
Každá návštěva lesa ukáže, jak těsně souvisí klima, houby a naše tradice. Když prší víc, z lesa nosíme košíky plné hřibů, když přijdou sucha, je úlovek horší. Propojení přírody s naším životem je cítit na každém kroku.
Tipy, jak přispět ke zdravým lesům i houbaření
- Sledujte mapy růstu hub a počasí (např. na ČHMÚ nebo Nahouby.cz), abyste šli na jistotu a nasbírali jen to, co neohrozíte.
- Dodržujte udržitelný sběr – doporučené 2 kg za den stačí a nesmí se poškodit podhoubí (to je podle lesního zákona chráněno).
- Podporujte výsadbu stromů v ohrožených oblastech – stromy pomáhají udržet správné mikroklima pro růst hub.
- Nezapomínejte na tradice – předávejte houbařské know-how dětem, vařte společně klasiky i z méně známých druhů.
Dobré je taky myslet na prevenci: extrémní srážky mohou zvednout riziko kontaminace některých hub. Lepší je vybírat houby jen na osvědčených místech.
Z vlastních lesních zážitků musím říct, že je až překvapující, jak rychle se situace mění. Můj oblíbený kout ve středních Čechách byl loni na podzim plný babek, letos jsem našel sotva několik menších hřibů. Ty nepředvídatelné výkyvy v růstu mě nutí přemýšlet nad tím, jakou hodnotu mají houby nejen na talíři, ale i v přírodě, kterou předáváme dál.
K ochraně tradice patří i změna přístupu
Klimatická změna krade z našich lesů typické hřiby i lišky a přináší nové výzvy i rizika. Pokud má houbaření zůstat naším pevně daným rituálem, musíme více respektovat přírodu a přizpůsobit se aktuální situaci – od sledování map růstu hub, přes šetrný sběr, po podporu projektů na obnovu lesů. Jen tak si zachováme možnost vyrazit o víkendu do lesa s košíkem a vrátit se domů s kulinářskou kořistí, kterou hrdě naservírujeme. Houbařská sezóna je u nás nejen relax, ale i symbol dlouhé tradice a vztahu k ekosystému lesů.
- Jaké konkrétní dopady má klimatická změna na houby?Stoupá průměrná teplota, ubývá vláhy v půdě, což omezuje růst tradičních druhů, jako je hřib nebo liška. Některé oblasti trpí suchem, jinde extrémními dešti, celkově je však úroda nižší a sezóna kratší.
- Lze nějak houbaření přizpůsobit novým podmínkám?Ano. Díky mapám a sledování počasí lze zjistit, kde a kdy jsou optimální podmínky. Důležité je také šetrné chování v lese a podpora obnovy stromů, které vytvářejí mikroklima vhodné pro houby.
- Mají nové druhy hub nějaké riziko?Nové druhy mohou být nejen těžko rozpoznatelné, ale i jedovaté, navíc se rozšiřují patogenní druhy, zvyšující riziko alergií a otrav.
- Co mohu jako jednotlivec udělat pro ochranu houbaření?Dodržujte pravidla sběru, podporujte ochranu lesů, využívejte informační mapy a vzdělávejte mladší generaci o správném přístupu k přírodě i houbám.
Komentáře